Jak vybrat kamnáře? 

Co byste měli zvážit, než se rozhodnete, že si pro stavbu kamen vyberete zrovna mě?

1. Specializace

Specializuji se na to, co mne baví, a co dává mé práci smysl. 

Zabývám se zejména stavbami tradičních kachlových sporáků v rekreačních chalupách. Umím navrhnout kamna do památkově chráněných staveb lidové architektury. Zhotovuji však i nekonvenčně pojatá topidla pro trvale obývané domy.

S maximální péči vám navrhnu a postavím:

  • tradiční kachlové sporáky s plotnou, troubami, zápecím
  • akumulační kachlová a omítaná kamna 
  • kombinace těchto staveb s teplovodními výměníky

2. Estetika

Estetické cítění zákazníka a kamnáře by se měly alespoň v základních obrysech potkávat. 

Když si prohlédnete ukázky mých realizací, měly by se vám alespoň některé na první dojem líbit. Pokud tomu tak není, doporučuji poohlédnout se u jiných kolegů z oboru, u nichž budete cítit, že se více blíží vašemu vkusu.

Moje estetické zásady:

a) Kachle:  

Při výběru kachlů upřednostňuji střídmost a decentní zdobnost. Obzvláště u kachlových sporáků je potřeba umírněnosti. Většinou je zdobné už kování. Proto většinou volím jako základ hladký kachel, doplněný zdobenou římsou, podřímsovým páskem, nebo horním řádkem kachů s drobným motivem.

I obyčejný hladký kachel může být nádherný, právě díky mírné nedokonalosti tvarů hmoty, nerovnoměrnosti vrstvy glazury, a patinujícímu efektu hárysu. Rád užívám hladký kachel s tzv. fazetou - tedy se sraženou hranou.

V sortimentu mám však zdobené kachle, které jsou i pro sporáky velmi vhodné. Jde zejména o jemné vzory, většinou mělké. V případě kachlů s výraznějším vzorem je pak dobré zvolit tvarově jednodušší kování, aby se oba kachle s kováním  vzájemně nepřebíjely.

U kachlových kamen, kde jediným prvkem kování jsou přikládací dvířka, je možno bez obav použít i výraznější vzory kachlů.

b) Omítky: 

Omítané povrchy zpracovávám malým hladítkem od ruky, pro dosažení přirozené nedokonalosti, která ke kachlovým kamnům patří. Nepoužívám hrubě strukturované omítky, působí kýčovitě. Vhodnější je jemná omítka s přiměřenou rovinnou nedokonalostí, vizuálně podobná omítkám ve většině starých chalup.

Z praktických důvodů silnější odolnosti proti otěru a poškození používám speciální kamnářskou omítku, průmyslově vyráběnou. 

Pro zákazníky, upřednostňující přírodní materiály, rád použiji hliněnou omítku. Ta má význam obzvláště v případě, kdy ji chcete ponechat bez nátěru, v její přirozené barvě. Dobrou zkušenost mám s omítkami od firmy Picas. K dosaženým odstínům těchto omítek jsou použity výhradně přírodní suroviny.

c) Lavice a ležení

Za nevhodný prvek považuji kachlové lavice, nebo okachlované plochy ležení. Působí příliš okázale, a svým způsobem i chladně. 

U tradičních sporáků je nejkrásnější truhlářsky vyrobená rohová lavice. Inspirujme se minulostí, taková lavice byla a často doposud je vidět u značné části dochovaných starých kachlových sporáků.

U kamen, kde může mít své opodstatnění vyzděná lavice, doporučuji dokončit povrch dřevěným sedákem ze silnější fošny.

Povrch ze dřeva může mít i nevytápěné ležení.

Esteticky pěkná je cihlová dlažby, neboli půdovky. Skutečná cihlová - nikoli keramická dlaždice s barevnou imitací cihly. Nakupuji je v cihelně Hrabčuk ve Vysokém Mýtě. Cihlová dlažba dá krásný i tradiční povrch ležení na zápecí. 


3. Kvalita, technologie

Cílím na zákazníky, pro něž je prioritou vysoká kvalita a dlouhá životnost. 

Je možné postavit dvě topidla, z vnějšku téměř totožná, avšak s naprosto zásadními rozdíly v konstrukci a použitých materiálech - ve výsledku tedy v užitných vlastnostech a životnosti. 

Už při projektování stavby topidla myslím na to, aby jeho technický potenciál byl maximálně využit. Používám výhradně kvalitní materiály a komponenty ověřených výrobců. 

Pokud to technické řešení topidla dovoluje, používám tradiční metodu stavby s kamnářskou hlínou. Kamnářská hlína je přírodní a rozebíratelné pojivo. Kachle spojované hlínou je možné bez poškození rozebrat v případě oprav nebo i kompletních rekonstrukcí v budoucnosti.

Kvalitně a tradičně postavená kamna vybočují ze soudobého ekonomického systému, postaveného na nekonečném chrlení výrobků s velmi omezenou dobou použití. Snažím se stavět kamna poctivě, aby jednou mohla sloužit i vašim dětem. 

4. Důvěra

Pokud k sobě necítíme po prvním setkání důvěru, raději se do realizace zakázky nepouštějme.

Od prvního kontaktu si vyměníme velké množství mailů, telefonátů, a také se i vícekrát osobně setkáme. Až přijedu s nářadím do vašeho domu, strávím v něm minimálně dva týdny, někdy však až měsíc a půl práce. 

Po první zimě strávené u kamen mě zavoláte, abych vám předvedl, jak se kamna po topné sezóně čistí. Po pár letech provozu mě možná pozvete na vysprávku topeniště. 

Bylo by vše popsané možné bez vzájemné důvěry? 

5. Odborné vzdělání 

Než si pozvete řemeslníka na stavbu kamen, ověřte si, zda je skutečně kamnář. 

Kamnářství je řemeslo výrazně technické, a zároveň tak trochu umělecké. Perfektně fungující kamna s dlouhou životností opravdu nedokáže postavit ani sebešikovnější zedník, jak se někdo může domnívat. 

Při stavbě kamen se používá mnoho specifických technologických postupů, o kterých zedník nebo obkladač nikdy neslyšel. Používají se speciální materiály, které určitě neseženete ve stavebninách. 

A co je zásadní - kamnář si musí sám připravit technický projekt stavby na základě odborných znalostí. Ty získá jedině odborným vzděláním. Proto je kamnářství, podle živnostenského zákona, zařazeno do kategorie řemeslných živností (tj. živností, jež nelze vykonávat bez příslušného vzdělání).

Vzdělání v kamnářském řemesle lze v ČR získat na třech školách: Ostrava-Zábřeh, Horní Bříza, Praha-Jarov. Odbornou garanci i výuku zajišťuje Cech kamnářů a jeho členové s bohatou praxí v řemesle.