JAK PRACUJI
FUNDOVANĚJŠÍ PŘÍSTUP KE STARÝM CHALUPÁM A DOMŮM
Z vlastních životních zkušeností zájemce o koupi vím, že konvenční makléři postrádají širší i odbornější povědomí o starých chalupách a domech.
Běžný makléř samozřejmě umí vykonat či zařídit administrativně-právní úkony, spojené s procesem prodeje nemovitosti. Pro laika mohou být tyto procesy značně nepřehledné a makléř je prodávajícímu průvodcem, aby vše probíhalo jak má. Ale je to dostačující?
Neměl by makléř být i průvodcem pro druhou stranu, tedy pro zájemce o nemovitost?
Jsem přesvědčen, že ano. Obzvláště v oblasti starších a historických nemovitostí.
Člověk 21.století ztratil povědomí o tom, jak stavěli a jak žili naši předkové, jaké používali materiály a technologie. Co může zájemci o starobylou chalupu říci moderní makléř, žijící v bytě či v novostavbě?
Ten, kdo hledá chalupu na rekreaci, nebo starý dům k bydlení, by se často rád dověděl o nemovitosti více, než jen dokola omílané fráze, které mu je schopen běžný makléř poskytnout.
Je nadstandardem, když takovému zájemci jsem skutečným průvodcem nemovitostí, seznámím ho s technicko-stavebními záležitostmi, nastíním mu možnosti vhodných oprav, náměty k využití prostor, nebo mu přiblížím historii a příběh domu?
Rozhodně to mezi realitkami není běžné.
Ale podobný hlubší přístup povyšuje makléře z pouhého administrativně-obchodního pracovníka do role profesionála. Takový způsob představení nemovitosti výrazně zvyšuje zájem prohlížejících a šanci na prodej.
A také šanci na to, aby takový dům dostal toho "pravého" vlastníka, který si s ním bude rozumět. I to může být pro některé prodávající důležité.
V mimořádné době extrémního zájmu o nemovitosti, jakou jsme zažili před pár roky, mohl dělat "úspěšného" makléře každý, kdo uměl zkopírovat ojeté fráze v inzerci.
Ale v časech normální nebo dokonce nízké poptávky, je nezbytná poctivost a odbornost, širší znalosti, lidský přístup.
ZAPOMENUTÉ HODNOTY
Za velký problém v oblasti trhu se starými chalupami a historickými domy považuji fakt, že moderní makléři neznají a nevidí jejich kulturní a estetické hodnoty. Některé realitky dokonce nefotografují interiéry takových domů.
Jsou slepí k jejich potenciálu, který spočívá v tom, že takový dům, často nenarušený většími novodobými zásahy, je možné citlivě obnovit, a tím zachránit jeho genia loci.
