KACHLOVÁ KAMNA

Kachlová kamna = topidlo s tahovým systémem, určené primárně k vytápění

  • tahy = systém kanálů, jimiž proudí spaliny, předávající teplo do jejich hmoty
  • topeniště se nejčastěji staví prostorné, na jednorázovou dávku dřeva, která zajistí teplo na půl dne nebo i celý den
  • studená kamna se natápí více hodin, proto jsou vhodná spíše pro celozimní provoz v trvale obývaných domech, tzn. prakticky po celou zimu hřejí bez vychladnutí
  • mají obrovskou akumulační schopnost, podle typu konstrukce, většinou se staví na 12 hodin, ale lze postavit i 24-hodinové
  • úměrně akumulaci je vysoká i hmotnost, často hodně přes 2 tuny
  • lze kombinovat s teplovodním výměníkem
  • lze doplnit elektronikou pro řízení přívodu spalovacího vzduchu

Těžká akumulační kachlová kamna jsou ideální jako hlavní zdroj tepla do trvale obývaných domů, za předpokladu vhodného půdorysu domu a uspořádání místností. Lehčí kachlová kamna se většinou používají jako doplňkové topení do obývacího pokoje. 

Podrobněji o kachlových kamnech

Nejoceňovanější vlastností kachlových kamen je schopnost naakumulovat teplo, a předávat jej do prostoru i mnoho hodin poté, co v ohništi vyhasne.

Podle způsobu topení můžeme kachlová kamna rozdělit na dva základní typy:

b) Vícedávkové topení

Topeniště mají konstruováno na menší dávky paliva, vyžadují častější přikládání a vícehodinové topení. Po naakumulování udrží teplo 6-8 hodin. Většinou se tedy využívají k průběžnému topení přes den, akumulace se využije na noční čas. Neznámějším zástupcem takových kamen jsou "sloupovky", čili sloupová pokojová kamna.

b) Jednorázové topení

Konstrukce těchto kamen je vypočítána na jednorázovou velkou dávku paliva. Taková kamna hřejí po vyhasnutí i více než 15 hodin. Tomuto typu topidla říkáme AKUMULAČNÍ KAMNA. Jsou nejvhodnějším typem kamen pro trvale obývané domy. Naopak jsou naprosto nevhodné pro nepravidelně obývané rekreační objekty. Pokusím se je popsat podrobněji.

Přikládání jednou denně?

Ano, taková kamna skutečně lze postavit. Funguje to ovšem zcela jinak, než se většina lidí domnívá. Přikládat jednou denně neznamená, že naložíme kamna až po strop, a pak zaškrtíme přívod vzduchu na minimum, aby dřevo co nejpomaleji odhořívalo! Takový postup by vedl k naprosto nedokonalému spalování, což by bylo nehospodárné ale i velmi nebezpečné. V lepším případě by takové topení "pouze" zadehtovalo všechny spalinové cesty, a kamna i komín by pak bylo velmi obtížné vyčistit. V horším případě by došlo k výbuchu plynů, vytvořených a nashromážděných v kamnech při špatném spalování. Anebo také k zahoření komína vznícením dehtových usazenin. Obé může mít následky tragické!

Jak je to tedy s tím jednodenním přikládáním? To je možné pouze u kamen, která jsou tomu konstrukčně uzpůsobena. Říkáme jim akumulační kamna. Dřevo nedusíme škrcením vzduchu! Ba naopak - necháme velmi intenzivně vyhořet, přibližně během dvou hodin. Poté už nepřikládáme, a kamna přesto hřejí až do dalšího dne.

Jak fungují akumulační kamna

Topeniště akumulačních kamen je velmi prostorné, plocha je vypočtena podle potřebného výkonu. Ale je i hodně vysoké - běžně 60cm, v některých případech až 85cm. To ovšem neznamená, že kamna naládujeme dřevem až po strop. Nad dřevem musí zůstat ještě 50 až 70% volného prostoru. Proč? Kvůli hoření, které díky výšce volného prostoru v topeništi a izolovanému dnu bez roštu, příp. izolovanému stropu, je schopno dosáhnout teplot 700 až 1000 °C.

Za takových teplot dochází k velmi dokonalému spalování. Při tak velkých teplotách je hoření velmi rychlé. Výpočtem stanovená dávka dřeva se spálí většinou do dvou hodin. Během této krátké doby předá spalované dřevo maximum své energie do hmoty kamen = tahového systému, běžně dlouhého 6 a více metrů.

Konkrétní příklad

  • tepelná ztráta vytápěné místnosti: 4 kW
  • požadovaná doba akumulace (perioda přikládání): 16 hodin
  • potřebná hmotnost kamen: 2000 kg
  • dávka dřeva na jedno zatopení: 15 kg

Naložíte - zapálíte - po cca 2 hodinách dřevo vyhoří - a dalších cca 14 hodin nemusíte topit - a přesto kamna budou stále sálat teplo. Další zátop se provádí v okamžiku, kdy kamna začínají být vlažnější. Zatopíte-li ve vhodně zvolený čas, bývají v topeništi ještě žhavé uhlíky z předcházejícího topení. Správně užívaná kamna tedy během topné sezóny nikdy zcela nevychladnou.

Volba periody topení (doby akumulace)

Perioda topení je daná konstrukcí konkrétních kamen. Kamna lze většinou postavit na topnou periodu od 10 až do 24 hodin. Čím delší akumulace, tím větší a těžší kamna.

Při startovacím zátopu na začátku topné sezóny je potřeba počítat s výrazně delším náběhem tepla. Hmota studených kamen se musí celá "nabít" teplem. Topíte-li poté již pravidelně, kamna se pak pouze "dobíjejí" a náběh tepla je relativně rychlý. Z těchto důvodů jsou kamna vhodná pouze pro trvale obývané domy, nikoliv občasně užívané rekreační chalupy.

Vytápění celého domku akumulačními kamny

Akumulačními kamny lze vytápět i více místností, nebo dokonce celý dům, včetně podkroví, systémem zvaným hypokaust. Podmínkou je vhodný půdorys domu a rozmístění pokojů. U novostaveb je důležité tento požadavek řešit již v začátku projektu.

U starších rodinných domků, kde rozmístění místností neumožňuje vytápění jedněmi kamny, lze hledat řešení například v kombinaci akumulačního a teplovodního topení.

Elektronické řízení hoření

Akumulační kamna lze osadit i elektronikou, která bude řídit optimální přívod a uzavírání vzduchu. To je velmi praktické, pokud jste třeba hodně pracovně vytíženi, nebo máte flexibilní pracovní dobu, a nemůžete po zatopení čekat, regulovat přívod vzduchu pro hoření, a hlídat až kamna dohoří.