KRBY

Upozornění:
V současné době realizuji stavby krbů naprosto výjimečně - v případech, kdy v domě stavím i kamna či sporák. Potřebujete-li pořídit a obestavět pouze krbovou vložku, obraťte se prosím na krbařské firmy.

NA ÚVOD STRUČNÉ SHRNUTÍ:

Krb v novodobém pojetí znamená krbovou vložku, obestavěnou vhodným materiálem.

Pro laiky může být fyzická rozlišitelnost krbu od kamen nemožná, neboť z vnějšku mohou vypadat téměř shodně, liší se pouze vnitřní konstrukcí.

1. TEPLOVZDUŠNÝ krb. Krbová vložka je zde obestavěna izolačními deskami s výdechovými otvory. Teplovzdušný krb je studená bedna, vyfukující teplý vzduch a postrádá jakoukoliv akumulaci.
2. TEPLOVODNÍ krb. Jejich hlavním účelem je ohřev topné vody. V principu jde o kotel s prosklenými dvířky, který je pouze z estetických důvodů obestavěn kachlemi nebo omítnutými deskami, obložen kameny, apod. Na povrchu je obestavba mírně vlažná, avšak nemá žádnou akumulaci.
3. SÁLAVÝ krb. Krbová vložka je obestavěna vodivým materiálem - šamotovými deskami nebo kachlemi. Nemá výdechové mřížky. Teplo z vložky se ukládá do pláště a uvolňuje sáláním. Akumulace je však naprosto zanedbatelná.
4. AKUMULAČNÍ krb. Podobný, jako sálavý, ale má navíc krátký tahový systém - nejčastěji v podobě prstenců, naskládaných na krbové vložce. Je schopen poskytnout až 5 hodinovou akumulaci.

Historickým typem krbů byly krby otevřené. Jejich účinnost je pouhých 20%, k vytápění jsou naprosto nevhodné. Proto se dnes staví výjimečně, pouze pro romantickou atmosféru.

a) KRBY TEPLOVODNÍ

Krbová vložka s teplovodním výměníkem je nejvhodnějším způsobem vytápění členitějších a větších rodinných domů.

Teplovodní krbové vložky se často obestavují kachlemi. Tyto však plní funkci ryze dekorační. Výkon bývá rozdělen přibližně 70% do vody, 20% přes sklo, a pouhých 10% odevzdává povrch vložky do stěn obestavby. Teplovodní krbová vložka je vlastně kotel v obýváku, vkusně ozdobený kachlemi.

Abychom měli teplo i více hodin po vyhasnutí, je zde řešením akumulační nádrž. Ta se dimenzuje podle tepelných ztrát domu a výkonu výměníku, aby ukládala přebytečné teplo při topení, a předávala ho do radiátorů později.

Teplovodní krbové a kamnové vložky lze doplnit o elektroniku. Ta řídí optimální přívod vzduchu do topeniště.  Elektronicky řízený přívod vzduchu je obranou proti nezodpovědným uživatelům, kteří vzduch nadměrně škrtí, způsobují dehtování a tím ničí svá kamna i komín. Elektroniku je také vhodné doplnit o čidla ve výměníku a v akumulační nádrži, aby regulovala spouštění čerpadla.

V případě výpadku proudu lze elektronické řízení přívodu vzduchu mechanicky odblokovat, a provádět jej ručně.

Jedinou, avšak zásadní nevýhodou topení ve vložkách s výměníkem je závislost na elektrické energii pro provoz čerpadla. 

b) KRBY SÁLAVÉ A AKUMULAČNÍ

Krbová vložka u sálavého krbu je uzavřena v obestavbě z akumulačních materiálů. Krbová vložka předává teplo do hmoty její obestavby, a teprve z ní se sáláním pozvolněji uvolňuje do prostoru vytápěné místnosti. Obestavba nemá odvětrávací mřížky, jako u teplovzdušných krbů. Pro takové stavby však lze použít pouze krbové vložky, certifikované pro tento účel!

K obestavbě se používají akumulační materiály. Mohou to být klasické kamnářské kachle, a stavba může navenek působit vzhledem kachlových kamen. Obestavovat je možné i kamnářskými deskovými materiály s dobrou tepelnou vodivostí nebo vysokou objemovou hmotností. Z těch je možné vytvořit omítanou stavbu.

Vylepšenou variantou sálavých krbů jsou krby akumulační. Zde se začíná ztrácet rozdíl mezi kamny a krby. Ke krbové vložce je přistavěn kratší tahový systém, prefabrikovaný, nejčastěji v podobě prstenců. Nedosahuje takové délky jako u plnohodnotných akumulačních kamen, ale přece jen nashromáždí značnou část energii ze spalin, která by jinak odešla bez užitku komínem. Naakumulované teplo pak předává do místnosti 4-8 hodin po vyhasnutí.

Vhodné řešení do nízkoenergetických domů. A to z prostého důvodu - díky akumulaci nepřetápí. Narozdíl od teplovzdušného krbu můžete naložit i větší dávku dřeva, bez obav, že se v dokonale zatepleném domě upečete. Navíc s ním můžete počítat jako se záložním topidlem v době výpadku elektřiny či plynu.

c) KRBY TEPLOVZDUŠNÉ

Teplovzdušné krbové obestavby byly ve své době velmi oblíbeným topidlem zejména pro nízké pořizovací náklady, možnost svépomocného zhotovení, velmi rychlý náběh tepla po zatopení, a možnosti rozvodu tepla po celém domě. 

Teplovzdušné krby předávají teplo pouze konvekcí, tedy prouděním vzduchu. Konvekční teplo je vertikálně nevyrovnané. Výrazné rozdíly teplot mezi oblastí nohou a hlavy nevytváří pocit příjemného tepla, jako u sálavých topidel.

Obestavba teplovzdušného krbu z principu nemůže hřát. Teplovzdušný krb je tedy jen obyčejná STUDENÁ BEDNA, z níž někde pod stropem fouká teplý vzduch, díky topeništi, které je v této krabici zazděné.

Při provozu teplovzdušných krbových vložek dochází k neustálé cirkulaci vzduchu, který s sebou unáší prach i jiné nečistoty - ať už organického původu, nebo mikroskopické částečky např. plastů. Tyto se pak při průchodu okolo krbové vložky za vysokých teplot přepalují. Mimo topnou sezónu se pak v teplovzdušných rozvodech, které jsou prakticky nečistitelné, mohou usazovat roztoči, hmyz, nebo vznikat plísně. Veškeré usazené "obyvatelstvo" uvnitř krbu se po prvním zatopení pěkně usmaží a pak vniká do plic obyvatel domu.

Teplovzdušný krb může být příčinou alergií, sezonních rým, bolestí hlavy, i závažnějších zdravotních obtíží. 

Je absolutně nevhodný jako hlavní zdroj topení do trvale obývaných rodinných domů!!!