KRBY

Krb = topidlo, které z topeniště ústí přímo do komína (pozor - vzhledově může z vnějšku vypadat stejně, jako kamna)

  1. teplovodní krb = většinu energie předává do vodního výměníku, menší část přes prosklení a kachlovou obestavbu. Vhodné jako hlavní zdroj vytápění celého domu.
  2. sálavý krb a akumulační krb = umožňuje pohled do ohně přes velké prosklení a zároveň dává zdravé sálavé teplo z kachlů. V akumulační variantě se vlastnostmi přibližuje kamnům (tahový systém, schopnost vícehodinové akumulace). Vhodné jako doplňkový zdroj tepla, nebo hlavní zdroj tepla do nepravidelně obývaných prostor.
  3. teplovzdušný krb = studená krabice, z které fouká teplý vzduch (tyto stavby neprovádím)
  4. otevřený krb = účelem je pouze estetika a atmosféra otevřeného ohně, 80% energie utíká komínem (tyto stavby neprovádím)

Podrobněji o krbech

a) Krby teplovodní

Nevýhodou sálavých a akumulačních krbů je nepoužitelnost pro rozvod tepla do celého domu, za situací, kdy jde o členitější prostory.

Pro tyto účely je vhodným řešením krbová vložka s teplovodním výměníkem.

Použijeme-li kvalitnější krbovou vložku deklarovanou výrobcem pro uzavřenou obestavbu, je možné postavit částečně sálavé. Menší podíl tepla, který není využit do vody, pak příjemně ovlaží vnější plášť sestavený z kachlů či z omítaných šamotových desek.

I u teplovodních krbových vložek existuje řešení s akumulačním tahem. Tak lze kombinovat topení do vody například s vyhřívaných ležením "na peci". Zde se již setkává a prolíná oblast krbů s oblastí kamen.


b) Krby sálavé a akumulační

Sálavé a akumulační krby jsou z krbů technicky nejvyspělejší a uživatelsky nejvýhodnější. Základním předpokladem takového krbu je krbová vložka, deklarovaná výrobcem pro neodvětranou obestavbu. V praxi to znamená, že vložka je vyrobena kvalitněji, proto nemusí být při topení ochlazována cirkulací vzduchu. Krbová vložka předává teplo do hmoty celé její obestavby, a teprve z ní se sáláním pozvolněji uvolňuje do prostoru vytápěné místnosti.

K obestavbě se používají akumulačními materiály. Mohou to být klasické kamnářské kachle, a stavba může navenek působit vzhledem tradičních kachlových kamen. Obestavovat je možné i kamnářskými deskovými materiály s vysokou objemovou hmotností. Z těch je možné vytvořit omítanou stavbu i moderního vzhledu.

Vylepšenou variantou sálavých krbů jsou krby akumulační. Zde se začíná ztrácet rozdíl mezi kamny a krby. Ke krbové vložce je přistavěn kratší tahový systém. Nedosahuje takové délky jako u plnohodnotných akumulačních kamen, ale přece jen nashromáždí energii ze spalin, která by jinak odešla komínem. Naakumulované teplo pak předává do místnosti 4-8 hodin po vyhasnutí.

Akumulačním krbem lze vytápět i sousední místnost za krbem, anebo horní místnosti v podkroví. Jde o vytápění tzv. hypokaustem.

Vhodné řešení do nízkoenergetických domů.

A to z prostého důvodu - díky akumulaci nepřetápí. Narozdíl od teplovzdušného krbu můžete naložit i větší dávku dřeva, bez obav, že se v dokonale zatepleném domě upečete. Navíc s ním můžete počítat jako se záložním topidlem v době výpadku elektřiny či plynu.

Praktický do rekreačních objektů.

Jde o rozumný kompromis rychlosti náběhu tepla a akumulačních schopností. Je možné jej doplnit uzavíratelnými výdechovými mřížkami, které po příjezdu na chalupu jsou schopny předat rychlé konvekční teplo. Když mřížky uzavřete, po natopení bude předávat zdravější a příjemnější sálavé teplo.


c) Krby teplovzdušné

Teplovzdušné krbové obestavby byly ve své době velmi oblíbeným topidlem zejména pro nízké pořizovací náklady, možnost svépomocného zhotovení, velmi rychlý náběh tepla po zatopení, a možnosti rozvodu tepla po celém domě.

Teplovzdušné krby předávají teplo pouze konvekcí, tedy prouděním vzduchu. Konvekční teplo je vertikálně nevyrovnané. Výrazné rozdíly teplot mezi oblastí nohou a hlavy nevytváří pocit příjemného tepla, jako u sálavých topidel.

Obestavba teplovzdušného krbu z principu nemůže hřát. Teplovzdušný krb je tedy jen obyčejná STUDENÁ krabice, z níž někde pod stropem fouká teplý vzduch, díky topeništi, které je v této krabici zazděné.

Při provozu teplovzdušných krbových vložek dochází k neustálé cirkulaci vzduchu, který s sebou unáší prach i jiné nečistoty - ať už organického původu, nebo mikroskopické částečky např. plastů. Tyto se pak při průchodu okolo krbové vložky za vysokých teplot přepalují. Mimo topnou sezónu se pak v teplovzdušných rozvodech, které jsou prakticky nečistitelné, mohou usazovat roztoči, hmyz, nebo vznikat plísně. Veškeré usazené "obyvatelstvo" uvnitř krbu se po prvním zatopení pěkně usmaží a pak vniká do plic obyvatel domu.

Teplovzdušný krb může být příčinou alergií, sezonních rým, bolestí hlavy, i závažnějších zdravotních obtíží. Je zcela nevhodný jako hlavní zdroj topení do trvale obývaných rodinných domů.


Neinformovanost laické i odborné veřejnosti:

Teplovzdušné krby jsou i přes zmíněné nedostatky doposud hojně poptávány do novostaveb rodinných domů.

!Teplovzdušný krb je v moderních novostavbách naprosto nevhodné topidlo!,

mimo zmíněné nedostatky i z důvodu přetápění. Neexistuje totiž krbová vložka, která by měla tak malý výkon, aby nepřetopila obývací pokoj v moderní novostavbě, který mívá tepelné ztráty pouhých 0,5 až 1,5 kW.