MÝTY A OMYLY

O kamnech a práci kamnářů jsou mezi laickou veřejností hodně zkreslené představy. Je to dáno skutečností, že v českých zemích, na rozdíl od našich německy mluvících sousedů, byla za socialismu tradice kamnářského řemesla na desítky let přerušena. 

KACHLE SE OBKLÁDAJÍ

Asi nejzásadnějším mýtem je klamná představa, že kamnářský kachel je roven obkladačce. Laik si představuje, že kamnář staví kamna z šamotových cihel, a na ně pak nalepí obkladačky, jako na stěnu v koupelně. 

To je naprostý nesmysl. Kamnářské kachle nejsou pouhá destička z keramiky. Z vnitřní strany mají několik centimetrů hluboká žebra. Hloubka kachle i s žebry bývá 4 až 6 cm. Díky žebrům a díky technologii spojování a provazování jsou kamnářské kachle SAMONOSNOU konstrukcí. Kachle se tedy nelepí na žádnou vyzděnou stěnu, ale stojí samy o sobě.

KAMNÁŘ JE LEPŠÍ ZEDNÍK

Tento mýtus pramení zřejmě z výše uvedené mylné představy o kachlích. Laik se domnívá, že kamnář je něco jako "lepší zedník". Občas se vyskytne inzerát "poptávám zedníka na stavbu kamen". 

Zednictví a kamnářství jsou dvě odlišná řemesla, byť několik málo dovedností zedníků musíme umět také. Zedník by mohl připravit betonový základ nebo zděný sokl kamen, který by pak omítnul. Avšak samotná kamna by nikdy nepostavil, neboť stavba kamen nemá s jeho řemeslem nic společného.

 Kamnařina je samostatný řemeslný obor. Když se na stavbě potkáme se zedníkem, tak jen zvědavě pokukuje, co mé řemeslo obnáší, protože to nikdy neviděl.

NEJLEPŠÍ JSOU KAMNA, KTERÁ NEJDÉLE HOŘÍ

Hojně rozšířený mýtus českých topičů. Mnoho lidí věří tomu, že ideálem topení v kamnech je obrovské poleno z dubového dřeva, nebo tzv. noční briketa. Fyzika však říká naprostý opak. 

Snaha o co nejpomalejší hoření je přímo úměrná snižování kvality spalování a účinnosti. Když dřevo spíše doutná, než hoří, radikálně snižujete teplotu spalin a ekonomickou efektivitu. Dochází k nedokonalému spalování, při němž ze dřeva získáte výrazně menší tepelnou energii, a naopak produkujete velké množství nespáleného odpadu, který se vám z části usadí v kamnech a v komíně, a z části ho posíláte komínem k sousedům. 

Schopnost kachlových kamen hřát 8 až 24 hodin nespočívá v prodlužování hoření přiškrcováním přívodu vzduchu, ani ve velkém kusu tvrdého polena. Kachlová kamna hřejí mnoho hodin, i když už v nich dávno nic nehoří. Tato vlastnost je dána jejich technickou konstrukcí.

KACHLOVÁ KAMNA JSOU JEN PRO BOHATÉ

Často slýchám: "V minulosti měli kamna v každé chalupě, a dnes je to výsada bohatších lidí". Na toto tvrzení je potřeba se podívat jiným úhlem. Ano, před sto a více léty mívali kachlová kamna i chudí chalupníci. Při srovnávání dochovaných faktur staveb kachlových sporáků z počátku minulého století však dojdeme k závěru, že zhotovení takového topidla bylo v podobném poměru k průměrným příjmům obyvatelstva, jako dnes, o sto let později. 

Jeden zásadní faktor je však naprosto jiný: Pro tehdejší lidi byl kachlový sporák NUTNOSTÍ, nezbytnou k tehdejšímu životu. Když si rodina nechávala kachlové topidlo postavit, věděla, že tak činí investici do základní a nezbytné součásti tehdejší domácnosti, a ta investice bude sloužit ještě jejich dětem a vnoučatům.

I dnes je mnoho lidí, pro které jsou kachlová kamna jediným nebo hlavním zdrojem tepla v domě nebo chalupě, a tedy podobnou životní nezbytností, jako v minulých staletích. Tito lidé nemají žádný problém s výší cen kachlových staveb. Investují totiž do nezbytného vybavení domu i pro své potomky.

Jiný případ je člověk, který zdědil rekreační chalupu po babičce, a chce postavit kamna, v nichž si zatopí svátečně dvakrát za zimu. Takový člověk by se však namísto odsuzování řemeslníků měl zamyslet sám nad sebou. Nechat si postavit kachlová kamna pro pouhý občasný sváteční pocit je přece velký nadstandard, ba přímo luxus. A na luxus buď mám, nebo nemám.

Další text bude průběžně doplňován...