O MNĚ A MÉ PRÁCI 

Proč si vyhledávaný řemeslník přibírá další práci, a navíc naprosto odlišnou?

Důvod je jednoduše prostý: zdraví. Poslední několik let mě srazilo na kolena, nejprve zlomenina pánve a potom borelióza s opakovanými recidivami. A tak jsem si s příchodem padesátky začal klást otázku - do jakého věku budu zvládat fyzicky náročnou práci? 

Ale proč zrovna reality?

V průběhu života jsem třikrát kupoval starší chalupu a při jejich hledání absolvoval desítky prohlídek. Až na výjimky byla práce makléřů/makléřek žalostná nebo tragikomická. Starší nemovitost je pro ně pouhé zboží, o němž vůbec nic nevědí. Jejich práce se dá shrnout do trapné funkce vrátného v kravatě či dekorativní sekretářky. V mnoha případech je až hanba, jaké provize si berou za tak šlendriánsky odvedenou práci.

Vidím zde tedy prostor pro práci, kterou mohu dělat jinak a lépe, a navíc je blízká mému řemeslu i mému životu. Neboť v chalupách pracuji i žiji.

Co dělám odlišně?

Snažím se být zájemcům o koupi opravdovým průvodcem nemovitostí. Přiblížím historii, příběh domu i místa. Vysvětlím technické a stavební záležitosti objektu. Nastíním technologické možnosti vhodných oprav, náměty k využití prostor. Také mohu nabídnout spolupráci s architekty, specializujícími se na rekonstrukce starších staveb. Nebo doporučit řemeslníky, kteří dělají svou práci s respektem ke starším nemovitostem. K většině těchto činností nemá průměrný makléř zkušenosti.

Mám jednu vzpomínku z mládí, když jsem kupoval svou první chaloupku. Jednu kamarádku to tehdy zaujalo, a začala přemýšlet také o pořízení vlastního skromného starého domečku. Představovala si, že makléři jsou tu od toho, aby ji poradili s technickými záležitostmi a vyjádřili se ke stavu domu, a k tomu co tam bude muset opravit. Vysmál jsem se jí, jak je naivní, a vysvětlil, že takhle to u realitek nefunguje. Po mnoha letech od této vzpomínky bych chtěl tuto naivní představu některých kupujících alespoň částečně naplnit. Věřím, že právě takový seriózní a odbornější přístup může výrazně zvýšit šance na prodej těch starších nemovitostí.

Na jaké klienty cílím?

To říkám už úvodním heslem: Do obchodu vnáším poctivost a zkušenosti řemeslníka. Věřím, že oslovím vlastníky nemovitostí, kteří mají větší důvěru v konzervativnější serióznost a hledají spíše poctivého odborníka, než sugestivní reklamou vyrobeného superobchodníka. Domnívám se, že mohu oslovit klienty, kterým je jasné, že kravata a sako z žádného neumětele specialistu neudělá.

Rád bych zde byl též pro klienty, kteří z nějakých důvodů nedůvěřují realitkám. Jejich obavy většinou chápu a nabízím, aby to zkusili s "netypickým" makléřem. A naopak - nebudu si rozumět s takovými majiteli nemovitostí, kteří chtějí na prodeji vytřískat co nejvíce peněz, za cenu zatajení vážných závad.

Jaké znalosti a kvalifikace mě opravňují k práci makléře?

Činnost realitního makléře není tak světaborná, jak ji mnoho realitek prezentuje. Jde o středně náročnou obchodně administrativní práci. Makléř musí umět slušně a věcně komunikovat, měl by umět dobře fotografovat (pokud si nenajme fotografa). Musí se orientovat v základních právních předpisech, ovšem nejzávažnější úkony by stejně měl svěřit advokátovi. Má mít přehled o možnostech financování. Musí umět pracovat s katastrem nemovitostí a měl by si rozumět se stavebními výkresy. 

Některé tyto činnosti se lze v základech naučit při rekvalifikaci, kterou jsem absolvoval. Ta je ostatně od roku 2020 podmínkou pro výkon realitní činnosti. Ale větší část zkušeností mi daly mé předchozí profese (nejen řemeslo, ale i výrobně-technicko-obchodní pozice v mladších letech), něco i "dávné" středoškolské studium, něco samozřejmě životní zkušenosti, něco i koníčky. K tomu nezbytnému kvalifikačnímu základu mám tedy poměrně pestrou "nástavbu".

Není souběžné provozování dvou odlišných živností na úkor kvality?

Kamnařinu po zdravotních peripetiích, zmíněných v úvodu, již neprovozuji na plný úvazek. Roční objem staveb kamen jsem výrazně zredukoval. Samozřejmě bych si přál co nejdéle takové zdraví, abych ještě dlouho mohl ročně postavit více kamen, nežli prodat domů. Realitní práce jako vedlejší činnost však neznamená něco ledabylého či neprofesionálního. Vždy jsem se řídil zásadou - když něco dělám, tak to dělám pořádně, jak nejlépe umím. Ke každé práci přistupuji stejně poctivě. Ostatně, jak už jsem zmínil - dělat to lépe, než část konkurence, byl i důvod, proč jsem se pro tuto práci rozhodl.